Můj pracovní rok 2024
Zdroj: život na radnici
Končí jeden rok a přichází ten nový - rok 2025. A jako končí a začínají léta, začínají a končí i nové pracovní výzvy a zajímavé projekty. Které to pro mě byly v minulých měsících? Které se povedlo dotáhnout do úspěšného konce a co je třeba ještě doladit? A jaké nové mě čekají?
Nový rok jsme otevřeli klíčovým tématem - spalovnou v Rybitví, kdy jsme byli společně s primátorem Janem Nadrchalem v Senátu na jednání výboru pro vzdělání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Z něj jsme odhcázeli se slibem, že výbor předá petici dál a to do výboru pro životní prostředí. V únoru jsme pak byli se zástupci právě těchto dvou zásadních výborů na prohlídce v areálu spalovny. Senátoři tak na vlastní oči zjistili, v jakém stavu se objekt nachází.
Přišlo jaro a s ním í výsadba sídelní zeleně u Paláce Pardubice. Vysázelo se 90 kusů dřevin a to je zatím první etapa. V té další vznikne velký trvalkový záhon mezi chodníkem a novou cestou, upraví se cestní síť a taky přibude mobiliář. Chceme totiž z prázdné a nevyužívané plochy v centru města vytvořit chladivý ostrov se spoustou stromů a záhony, ve kterém si budou lidé moct zkrátit čekání na autobus nebo kamarády.
Jaro jsou taky Velikonoce a pro ně jsme si letos s mými “kulturníky” přichystali něco speciálního. Přes 5000 vajíček, která nazdobily děti z pardubických základních škol, ozdobilo strom vedle kostela sv. Bartoloměje a přidali jsme ještě pár zajíců a tři obří kraslice. Těšilo mě, když jsem pak viděla, kolik lidí má z výzdoby radost a fotí se s ní. To navíc platí i o nové soše koně od Michala Gabriela, která od dubna našla dočasně místo pod naším zámkem.
V dubnu jsme se opět zúčastnili akce Ukliďme Česko a tentokrát jsme uklízeli u Jesenčanského potoka, který je dodneška v tom samém stavu, v jakém jsme ho zanechali. U životního prostředí se ještě zastavím, protože jsme také spustili pilotní projekt na sběr odpadu door to door a to konkrétně ve Svítkově a v Popkovicích a už teď můžu prozradit, že ho budeme pro velký zájem postupně rozšiřovat do dalších částí města.
Přelom jara a léta s sebou přinesl výzvu Do práce na kole, do které se zapojila necelá stovka zaměstanců magistrátu, což bylo výrazně víc, než v předchozích ročnících. Sestavili jsme 25 týmů a dohromady jsme nasbírali 17 684 kilometrů. Díky tomu jsme ušetřili 2 838,6 kilogramů CO2 ve srovnání se stejným počtem kilometrů ujetých autem.
Na konci školního roku jsem se opět zapojila do akce Jeden den s…, během které mají děti z Dětského a Studentského parlamentu šanci strávit jeden den s lidmi z vedení města nebo městských institucí. Já jsem ho strávila s Ondrou, žákem z polabinské základní školy. Ondru baví letadla, a tak bylo jasné, že musíme na pardubické letiště, odkud jsme pak ještě zamířili do Záchranné stanice Pasíčka.
Konec letních prázdnin už druhým rokem patří naší nové sousedské akci Stůl na míru. A to je moje veliká srdeční záležitost, která bylo letos ještě lepší než ta loňská. Přišlo víc lidí, bylo víc hudby a taky víc tance. Už teď se těším, kam to společně posuneme za rok!
Co naopak nebylo vůbec veselé, byl začátek školního roku, který v celé republice poznamenaly povodně. Nevyhnuly se ani Pardubicím a to zejména Nemošicím a Mněticím. Nicméně díky skvělé práci a koordinaci všech záchranných složek se celá situace zvládla a ještě jednou bych všem, kdo během povodní pomáhali, chtěla moc poděkovat.
Podzim se nesl ve znamení jednoho významného výročí - 30 let Podzimních městských slavností! Pernštýnské náměstí tak ožilo spoustou vystoupení - od těch tanečních po ta hudební. Slavnosti pak vyvrcholily v sobotu večer ohňostrojem, který se vrátil po roční přestávce v novém ekologičtějším kabátu a šetrnější ke svému okolí a zvířatům. No a druhý den jsme byli na dostihovém závodišti svědky historie, když poprvé v dějinách Velké pardubické zvítězili dva koně!
Podzim vystřídala zima a s ní Advent s vůní perníku. Letos ještě o něco lepší, než v loňském roce. Opět se nám navíc podařilo zabodovat v anketě na Idnes.cz o nejhzeční vánoční strom, kde náš Vilém obsadil třetí místo! A protože je Advent spojený také s charitou, nezapomínali jsme na ostatní. A tak proběhlo několik akcí, které pomáhaly těm, kteří nemají tolik štěstí - ať už jarmark Andělka pro onkoláčky nebo charitativní odpoledne, během kterého jsme s kolegy z vedení města podávali česnečku a svařák. Celý výtěžek, a k němu ještě překvapení, poputuje v lednu do společnosti Energeia o.p.s. na podporu domácí dětské paliativní péče.
Pracovně jsem rok zakončila v podobném duchu, v jakém jsem ho začala - spalovnou v Rybitví. V polovině prosince jsme totiž byli na projednání petice proti znovuobnovení provozu spalovny v Senátu při jeho prosincovém zasedání, odkud jsme se vrátili s moc dobrými zprávami. Nejenom že Senát označil naši petici za důvodnou a přijal ji, ale také doporučil veřejné slyšení.
A díky prosincovému schválení rozpočtu pro rok 2025 se odstartovalo množství investičních akcí zásadních pro rozvoj našeho města, z nichž je několik pro mě osobně důležitých, protože je již více jak rok připravuji a moc se na ně těším - jedná se především o výstavbu a modernizaci kolbiště na závodišti, výstavbu zvířecího útulku, výsadbu izolační zeleně v Popkovicích nebo výsadbu sadu a remízků v Dražkovicích.
